Do Vánoc zbývalo jen pár dní…

V oknech gothamských činžáků svítila vánoční výzdoba. Sníh pokrýval střechy a chodníky a ulice ozařovala pouze v mlze rozpitá světla pouličních lamp. Bylo pár minut po půlnoci a většina obyvatel už dávno spala. Ticho rušil jen vzdálený hluk dopravy nesoucí se z centra. To vzápětí přerušilo ohlušující burácení silného motoru černého, obrněného auta. Batmobile se řítil zasněženými ulicemi Gothamu, řízen postavou v černém. Jeho cílem bylo opuštěné skladiště u přístavu.
Šlo o závod s časem. Závod, který byl už dávno prohraný…

„Na tohle jsem čekal roky!“ řekl Joker s nadšením v hlase a znovu srazil chlapce k zemi.
Jason Todd dopadl v mdlobách na zem. Ústa se mu plnila horkou krví. Seshora na něj shlížela bílá tvář s nepřirozeně širokým rudým úsměvem a zelenými vlasy. Tvář smrti…
Jokerovy paže ho překvapivou silou postavily na nohy.
„No tak, chlapče, přece mi tu teď neusneš. Party teprve začíná!“
Jason sebral poslední zbytky sil a pěstí zasadil svému nepříteli ránu přímo do hrudi. Joker zakolísal, ušklíbl se, a skopnul Jasona k zemi.
„To od tebe nebylo zrovna hezké,“ zašklebil se klaun.
Jason se marně pokoušel vstát.
„Jsi moc zlobivý chlapec,“ řekl Joker, „a proto zasluhuješ trest.“
Jason vzhlédl. V Jokerových rukou se lesklo velké a těžké páčidlo.
„Připrav se na výprask, mladý muži,“ smál se Joker, „ale něco ti řeknu hned ze začátku…“
Napřáhl se. Jasonovi se podařilo postavit se na nohy.
„Tohle tě bude bolet mnohem víc, než MĚ!“
S posledním slovem dopadla těžká kovová věc na Jasonova záda. Z úst mu vyletěla sprška krve a jeho bezbranné tělo dopadlo zpět na zem. Neměl sílu se bránit sérii bolestivých ran dopadajících na jeho tělo. Jedna z ran mu zlomila nohu, další rozdrtila klíční kost.
Jasonovo tělo se svíjelo bolestí. Nebude křičet. Tu radost tomu úchylovi nedopřeje. Batman tady bude každou chvíli. Musel jenom ještě chvíli počkat. Každým okamžikem do místnosti vrazí vysoká černá postava v kápi a zachrání ho.
Další rána dopadla na jeho hruď. Ozvalo se prasknutí. Jason vykřikl. Tělem mu projela otupující bolest. Každý nerv v jeho těle hořel.
Rány na chvíli ustaly. Nemohl se zvednout. Jeho nohy ani ruce nereagovaly. Pouze zasténal.
Joker se k němu sklonil a řekl: „Cože? Myslím, že ti selhaly plíce. To vždy naruší schopnost mluvit.“
Jasonovi hučelo v hlavě. Ústa měl plná krve a skoro neviděl. Natočil tvář k Jokerovi a plivl mu do obličeje krev s bílými kousky zubů. Joker se zamračil. Napřáhl se.
Rána Jasonovi rozdrtila nos na kousky.
Vtom uslyšel burácivý zvuk motoru. Byl tady…
Další rána ho však připravila o vědomí. Poslední, co viděl, byla temná postava v kápi, která rozrazila dveře skladiště.

Jasonovo zdevastované tělo leželo v tratolišti krve. Jeho ruce i nohy byly zkroucené do nepřirozených uhlů a v jeho obličeji se daly jen stěží rozeznat jeho kdysi pohledné rysy. Vlasy měl slepené krví, z oči zbyly jen dvě úzké škvíry zalité fialovými podlitinami, nos byl roztříštěn na tisíce kousků a ústa plná krve. Nad zakrváceným tělem se tyčila Jokerova šklebící se vyhublá postava. V ruce držel páčidlo ze kterého na zem odkapávala krev.
„Co jsi to udělal?“ řekl Batman slabým roztřeseným hlasem.
Poprvé od smrti jeho rodičů ho zalila mrazivá, děsivá a ochromující hrůza. Pocit absolutního žalu, beznaděje a dokonce… strachu. Ten pohled ho naprosto paralyzoval, nemohl se ani hnout. Myšlenky a emoce se v něm mísily v jedinou změť hrůzy, smutku, hněvu a nenávisti.
„Teď,“ řehtal se Joker, „jsi vtipem ty!“
Batman pohlédl na mrtvého Robina, jehož tělo připomínalo rozlámanou a pohozenou figurku, a uvědomil si, že krvavé šmouhy na jeho obleku tvoří slova: TEĎ JSI VTIPEM TY!
V tu chvíli se v něm něco zlomilo. Všechno logické a chladné myšlení okamžitě zmizelo. Viděl rudě.

Obrovská děsivá postava přeletěla celou místnost a srazila Jokera k zemi. Na kratičký okamžik klaunův úsměv zamrznul, ale vzápětí propukl v šílený smích. Joker ležel na špinavé zemi. Obrovské tělo netopýra klečelo na něm. Batman vykřikl. Děsivý smích se smísil s výkřikem hněvu, a silné Batmanovy ruce chytily Jokera kolem krku. Hleděli si navzájem do očí. Joker se vší silou snažil Batmanovy ruce strhnout, ale marně. Jeho stisk byl neuvěřitelně silný. Batman cítil jak Jokerův vzdor ochabuje. Cítil jak se jeho krk svírá pod jeho rukama.
Bylo by to tak snadné. Stačilo jen trochu víc přitlačit. Odporný zvuk drceného hrtanu a pak… konec.
Už navždy. Necítil vůbec nic. Jenom nenávist. Za tu spoustu let měl mnoho příležitostí toho psychopata zabít, ale přísahal, že nikdy nevezme život. Jestli měl ale tohle pravidlo někdy porušit, tak ať je to teď. A ať je to on. Ať je to ten bezcitný, vyšinutý hajzl.
Ne. Nemohl to udělat. Kdyby ho zabil, stal by se přesně tím, čím Joker chce. Vzít život bylo až moc lehké… A proti všemu, za čím stál a proti čemu bojoval.
Joker zalapal po dechu. Promnul si do ruda otlačený krk, zašklebil se a zachroptěl: „Měl jsi ho slyšet, jak…“
Jeho slova přerušila vyztužená kevlarová rukavice, která dopadla na klaunův obličej. Ozvalo se prasknutí a jeho nos zalila temně rudá krev. Druhá rána vyrazila klaunovi několik zubů. Ta třetí mu zdeformovala čelist. Jedna rána za druhou. Další. A další. Jokerův smích brzy utichl. Rána do spánku mu způsobila ztrátu vědomí.

Bylo po všem. Batman se postavil a pohlédl se na zkrvavené tělo za sebou. Projela jím poslední vlna hněvu a okovanou botou kopl bezvědomé tělo do hlavy. Bílý spánek se zbarvil rudě.
Přistoupil k Robinovu tělu.
Jason. Jeho parťák. Jeho přítel. Mrtvý. A za všechno mohl Joker.
Kdo jiný? Kdo jiný by to měl být? Kdo jiný by udělal něco takového. Něco tak zvráceného a nelidského jako tohle. Ale hlavně to byla jeho vina! Batmanova vina! Největší vztek měl sám na sebe. To on dopustil, aby se tohle stalo. To on dopustil, aby ten psychopat zaútočil na jeho rodinu. To on byl ten, kdo měl Jasona zachránit. Jediný kdo to mohl dokázat. Kdyby byl jen o minutu rychlejší… Ale hlavně… hlavně měl zabránit tomu, aby se něco takového vůbec stalo. Měl to předvídat. Po tom, co se stalo Barbaře…

Vzal Robinovo tělo do náručí a vynesl ho ven do chladné gothamské noci. Kráčel temnou uličkou k Batmobilu. K tomu samému Batmobilu, u kterého se před rokem a půl poprvé setkali. Tehdy našel své auto bez kol a umouněný kluk, který je odmontoval se vystrašeně krčil za autem s klíčem v ruce. Bylo to chvíli poté, co Dick odešel, a tehdy se rozhodl, že z Jasona udělá nového Robina… Kdyby se tehdy rozhodl jinak, tohle by se nikdy nestalo… V dálce slyšel policejní sirény. V době, kdy sem dorazí, najdou jen prázdné skladiště plné krve a v něm zmlácené bezvědomé Jokerovo tělo…

Posadil Jasonovo tělo na sedadlo spolujezdce a sám nasedl do auta. Ještě předtím však otevřel kufr Batmobilu a pohlédl na černý box se žlutým symbolem R. Batman ho otevřel. Uvnitř ležel zbrusu nový, tmavě červený oblek s matně zlatým R na hrudi a černým pláštěm s kápí. Byl to dárek. Dárek pro Jasona. Batmanovy oči se zalily slzami.

Do Vánoc zbývalo jen pár dní…


Povídka byla inspirována komiksem Batman: A Death in the Family a filmem Batman: Under the Red Hood.

Advertisements